Stanovy společnosti ONZA a.s.

I. Základní ustanovení

§ 1 Vznik společnosti

Společnost byla založena ve smyslu § 172 obchodního zákoníku bez výzvy k upisování akcií.

§ 2 Obchodní firma a sídlo

1. Obchodní firma: ONZA a.s.

2. Sídlo společnosti: Jirkov, PSČ 431 11.

§ 3 Právní forma

Akciová společnost.

§ 4 Předmět podnikání a činnosti

Předmětem podnikání a činnosti společnosti je:

A) Předmět podnikání

• výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
• provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

B) Předmět činnosti

• pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

SOCIÁLNÍ ASPEKTY PODNIKÁNÍ

Podnikání společnosti je v souladu s principy tzv. sociální ekonomiky. To znamená především to že:

• Společnost při provádění zakázek zaměstnává aspoň 80% zaměstnanců z prostředí sociálně vyloučených lokalit a z dalších především rodin ohrožených sociálním vyloučením,
• nejméně 80% ze zisku z této činnosti je reinvestováno zpět do firmy pro udržení sociálních aspektů podnikání,
• společnost z těchto zdrojů vždy nejméně na 0,75 úvazku za mzdu v místě a čase obvyklou zajišťuje (i externě) pro potřeby rodin zaměstnanců i jednotlivců terénního sociálního pracovníka, vykonávajícího činnost dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách,
• společnost podporuje sociálně integrační aktivity a projekty směřující ke komunitnímu rozvoji založeném na otevřeném přístupu zohledňujícím rovné příležitosti a environmentální témata,
• další aktivity společnosti jsou směrovány k propagaci principů sociální ekonomiky a jejich začlenění do místních plánovacích procesů, například do komunitního plánování,
• společnost využívá především místní zdroje ať už v obchodních či obecně prospěšných aktivitách,
• společnost cíleně posiluje spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech a na vytváření a revizi vnitřních mechanismů řízení, a to pravidelnými otevřenými poradami,
• společnost umožňuje plnohodnotné zaměstnání i rodičům s dětmi a podporuje slaďování profesního a soukromého života.

§ 5 Doba trvání společnosti

Společnost je založena na dobu neurčitou.

II. - Základní kapitál

§ 6 Základní kapitál

1. Základní kapitál společnosti činí 2.000.000,- Kč (slovy: dva miliony korun českých).

2. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady zvýšit základní kapitál za podmínek a způsobem stanoveným v § 202 a násl. obchodního zákoníku.

3. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady snížit svůj základní kapitál za podmínek a způsobem stanoveným v § 211 a násl. obchodního zákoníku.

4. Pravidla pro zvýšení a snížení základního kapitálu jsou obsažena v těchto stanovách v § 8, § 30 a § 31.

III. Cenné papíry emitované společností

§ 7 Akcie

1. Základní kapitál je rozdělen na 20 ks kmenových akcií na majitele o jmenovité hodnotě jedné akcie 100.000,- Kč (slovy jedno sto tisíc korun českých).

2. Akcie mají listinou podobu a jsou vyhotoveny s náležitostmi stanovenými v zákoně. Musí být opatřeny podpisem statutárního orgánu společnosti, který je oprávněn jednat jménem společnosti k datu emise. Emisní kurs se rovná jmenovité hodnotě. Akcie nebudou obchodovány na českém nebo zahraničním regulovaném trhu s investičními nástroji, zejména nebudou obchodovány na oficiálním trhu s cennými papíry tj. nebudou kótované.

3. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Převedením akcie se převádějí všechna práva s ní spojená. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního předpisu, že akcie je pro něho uložena podle obecně závazného právního předpisu. V prohlášení musí být uveden účel, pro který se prohlášení vydává, a den jeho vystavení. Osoba, která prohlášení vystavila, nesmí akcii, na niž vydala prohlášení, vydat uschovateli ani třetí osobě do uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva, k němuž prohlášení vystavila.

4. Akcie může být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcie se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce. Na vzájemné vztahy mezi spolumajiteli akcie se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

5. Zemře-li akcionář, je oprávněn vykonávat práva s akcií spojená dědic, nestanoví-li zákon něco jiného. Je-li více dědiců, platí ustanovení předchozího odstavce obdobně. Pokud se dědicové nedohodnou, určí na návrh společnosti osobu oprávněnou vykonávat práva spojená s akcií do doby skončení řízení o dědictví soud.

6. Společnost je oprávněna vydat akcie jako hromadné listiny nahrazující jednotlivé akcie stejného druhu a stejné jmenovité hodnoty jednoho majitele (dále jen ”hromadná akcie”). O vydání akcií ve formě hromadné akcie rozhoduje představenstvo.

7. Akcionář má právo na výměnu hromadné akcie za jednotlivé akcie nebo jiné hromadné akcie, požádá-li o to písemně představenstvo společnosti. Představenstvo je povinno písemně vyzvat akcionáře k výměně akcií do 30 pracovních dnů ode dne, kdy je společnosti doručena žádost o výměnu. Ve výzvě představenstvo stanoví lhůtu k výměně akcií, která nesmí být kratší 15 pracovních dnů od odeslání výzvy. Nepředloží-li akcionář ve stanovené lhůtě hromadnou akcii k výměně, jeho právo na danou výměnu zaniká; tím není dotčeno jeho právo požádat o výměnu znova.

8. Náklady na výměnu nese akcionář. Hromadnou akcii vzatou z oběhu představenstvo znehodnotí slovem ”vyměněna” a uloží ji do archívu společnosti.

§ 8 Důsledky nesplacení upsaných akcií

1. Zakladatelé splatili 100% emisního kursu upsaných akcií, před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.

2 Při zvýšení základního kapitálu jsou upisovatelé povinni zcela splatit emisní kurs upsaných akcií ve lhůtách stanovených valnou hromadou, příp. představenstvem, nejpozději však ve lhůtách stanovených obchodním zákoníkem.

3. Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část zaplatí upisovatel společnosti úrok ve výši 20 % per annum z částky, s jejímž splacením je v prodlení.

4. Pokud upisovatel neuhradí emisní kurs nebo jeho splatnou část v dodatečné lhůtě 15 dnů na základě výzvy představenstva, představenstvo vyloučí upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí, pokud nepřijme v souladu se stanovami nebo zákonem jiné opatření. Vyloučený upisovatel ručí společnosti za splacení emisního kursu jím upsaných akcií. Představenstvo je oprávněno namísto vyloučení upisovatele ze společnosti rozhodnout o podání žaloby na splacení emisního kursu akcií nebo svolat valnou hromadu za účelem snížení základního kapitálu spojené s prominutím dluhu snížením jmenovité hodnoty akcií podle § 213a obchodního zákoníku nebo upuštění od vydání akcií podle § 213d obchodního zákoníku.

5. Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo vydaný zatímní list za neplatný, současně vydá místo něho nový zatímní list nebo akcie osobě schválené valnou hromadou, která splatí emisní kurs těchto akcií.

6. Majetek, který získá společnost prodejem vráceného zatímního listu nebo vydáním nového či akcie, použije nejdříve k uspokojení nároků společnosti vzniklých z porušení povinností upisovatele a zbývající část se vydá upisovateli.

7. Po dobu prodlení se splácením emisního kurzu upsaných akcií nebo jeho části nemůže upisovatel vykonávat hlasovací právo spojené se zatímním listem nahrazujícím jim upsané a nesplacené akcie stejného druhu.

§ 9 Zatímní listy

1. Společnost vydává zatímní listy stvrzující upsané vklady v penězích nebo jiných majetkových hodnotách a rozsah jejich plnění, není-li hodnota emisního kursu upsaných akcií splacena jednorázově při jejich úpisu.

2. Zatímní list je cenným papírem poskytujícím plná práva akcionáře. Musí být vystaven na jméno a teprve po úplném splacení akcie může být vyměněn za akcii společnosti.

3. Jestliže akcionář převede zatímní list na jinou osobu před splacením celého emisního kursu upsané akcie, odpovídá za závazek zaplatit zbytek emisního kursu jako ručitel.

4. Právo na výměnu zatímního listu za akcie má akcionář na první valné hromadě konané po splacení jím upsaného podílu na základním kapitálu, bude-li výměna zatímního listu za akcie technicky možná. Výměna zatímního listu za akcie bude provedena představenstvem společnosti na základě předloženého dokladu o splacení emisního kursu upsaných akcií.

5. Právo na vydání akcií má akcionář na první valné hromadě po zapsání zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nejsou-li vydávány zatímní listy a za podmínky splacení celého emisního kursu.

§ 10 Vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy

1. Společnost může na základě usnesení valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno:

• právo na jejich výměnu za akcie společnosti, tzv. vyměnitelné dluhopisy, nebo
• přednostní právo na upisování akcií, tzv. prioritní dluhopisy, pokud současně rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu.

2. Usnesení valné hromady musí být přijato alespoň 2/3 hlasů přítomných akcionářů a musí obsahovat:

• hodnotu dluhopisů a určení výnosu z dluhopisů,
• počet dluhopisů,
• místo a lhůtu delší jak dva týdny pro uplatnění práv z dluhopisů s určením počátku jejího běhu,
• druh, formu, podobu, jmenovitou hodnotu a počet akcií, které lze za jeden dluhopis vyměnit nebo upsat,
• emisní kurs akcií upisovaných s uplatněním přednostního práva z prioritních dluhopisů nebo způsob, jak bude stanoven, nebo zmocnění pro představenstvo společnosti, aby stanovilo jeho výši, ledaže je vyloučeno nebo omezeno přednostní právo akcionářů na získání těchto dluhopisů.

3. Výměnné nebo přednostní právo u dluhopisů vydaných v zaknihované podobě může vykonat osoba vedená v evidenci cenných papírů v rozhodný den.

4. Přednostní právo z prioritních dluhopisů je samostatně převoditelné na základě opčního listu.

5. Akcionáři společnosti mají přednostní právo na získání dluhopisů.

IV. Práva a povinnosti akcionářů

§ 11 Práva akcionářů

1. Každý akcionář v poměru svého podílu na základním kapitálu řídí společnost prostřednictvím valné hromady.

2. Každý akcionář je oprávněn se valné hromady účastnit, požadovat vysvětlení a podávat připomínky. Na základě akcie s právem hlasovacím je akcionář oprávněn podávat návrhy a hlasovat o nich, jakož i o návrzích jiných akcionářů.

3. Akcionář má právo během trvání společnosti na podíl ze zisku (dividendy), který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Dividenda je závislá na zisku, který vyplyne z řádné účetní závěrky po zaplacení daní a odvodů a naplnění fondů.

4. Nároky na dividendy a podíl na likvidačním zůstatku jsou individuálním právem akcionáře. Tato práva nemohou být dotčena žádným usnesením nebo jiným rozhodnutím společnosti a jejích orgánů. Akcionář není povinen vracet dividendu přijatou v dobré víře.

5. Nárok akcionáře na vrácení splaceného vkladu je ze zákona vyloučen po dobu trvání akciové společnosti i po jejím zániku. Plnit akcionáři na úkor základního kapitálu, s výjimkou případu, kdy jde o snížení základního kapitálu, není přípustné.

6. Akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti, pokud se akcie upisují peněžitými vklady. Toto právo může být omezeno nebo vyloučeno jen rozhodnutím valné hromady, a to v důležitém zájmu společnosti.

7. Akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu z valné hromady nebo jeho části za celou dobu existence společnosti.

8. Akcionář může požádat soud, aby prohlásil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, nebo stanovami společnosti. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo pokud nebyla řádně svolaná, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, zaniká.

9. Akcionář nebo akcionáři společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 5% základního kapitálu (kvalifikovaná minorita) mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Způsob svolání této valné hromady a úhrada jejích nákladů jsou upraveny zákonem.

10. Na žádost kvalifikované minority:

a) představenstvo zařadí jí určenou záležitost na pořad jednání valné hromady, pokud je možno tento pořad doplnit zákonem stanoveným způsobem,

b) dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti,

c) dozorčí rada uplatní právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva,

d) představenstvo uplatní sankční postup proti akcionářům, kteří jsou v prodlení se splacením emisního kursu.

§ 12 Povinnosti akcionářů

1. Každý akcionář je povinen splácet řádně a včas emisní kurs upsaných akcií.

2. Akcionář je povinen hájit zájmy společnosti a její dobré jméno, ctít povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, které souvisejí s činností společnosti nebo jejími obchodními partnery a které jsou předmětem obchodního tajemství společnosti nebo o skutečnostech, jejichž zveřejnění by mohlo společnosti přivodit újmu nebo jde o důvěrnou informaci. Při poskytnutí takových informací akcionářům na valné hromadě je představenstvo, popř. dozorčí rada povinna je upozornit na jejich charakter.

V. Orgány společnosti

§ 13

Orgány společnosti jsou:

a) valná hromada,

b) představenstvo,

c) dozorčí rada,

d) výbor pro audit (dále viz § 24 těchto stanov),

e) ředitel společnosti.

§ 14 Valná hromada

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů, jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jí náleží do výlučné působnosti podle zákona anebo podle těchto stanov.

2. Členská práva akcionářů v záležitostech společnosti se vykonávají nedělitelně prostřednictvím valné hromady.

3. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodnutí o koncepci podnikatelské činnosti společnosti a o jejích změnách,

b) rozhodnutí o posílení principů sociální ekonomiky v podnikatelské činnosti,

c) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 obchodního zákoníku nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;

d) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle § 210 obchodního zákoníku či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu;

e) volba a odvolávání členů představenstva a dozorčí rady;

f) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém;

g) rozhodování o výplatě, výši, době a místa splatnosti dividend (§ 178 obchodního zákoníku);

h) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku;

i) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy podle zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev;

j) rozhodnutí o uzavření smlouvy, jejímž předmětem je převod podniku nebo jeho části a jeho nájem, nebo rozhodnutí o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou;

k) schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku podle § 64 obchodního zákoníku;

l) schválení ovládací smlouvy (§ 190b obchodního zákoníku), smlouvy o převodu zisku (§ 190a obchodního zákoníku) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn;

m) rozhodování o vydání prioritních a vyměnitelných dluhopisů dle § 160 obchodního zákoníku,

n) rozhodnutí o změnách druhu nebo formy akcií, o změnách práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno,schvalování převodu akcií;

o) rozhodnutí o vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání dluhopisů, o omezení nebo vyloučení přednostního práva na upisování nových akcií;

p) rozhodování o štěpení akcií nebo o spojení akcií (§186b obchodního zákoníku);

q) rozhodování o nabývání vlastních akcií (§ 161a obchodního zákoníku) a jejich vzetí do zástavy společnosti (§§ 161e, 161f obchodního zákoníku);

r) rozhodnutí o registraci účastnických cenných papírů společnosti podle zvláštního právního předpisu a o zrušení jejich registrace;

s) schvalování smluv o výkonu funkce a rozšíření zákazu konkurence (§196 obchodního zákoníku);

t) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady;

u) schválení uzavření smluv dle §196a obchodního zákoníku, vyžaduje-li to zákon;

v) rozhodování o zřízení dalších fondů vytvářených akcionáři jejich dalšími vklady mimo základní kapitál, o pravidlech jejich hospodaření, změnách a zrušení těchto fondů;

w) jmenování členů výboru pro audit, pokud je to podle zákona č. 93/2009 Sb. o auditorech zapotřebí,

x) určení auditora podle téhož zákona, a to na dobu 1 roku,

y) rozhodování o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.

4. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon nebo stanovy.

§ 15 Svolávání valné hromady

1. Valné hromady mají právo se účastnit všichni akcionáři. Jednání valné hromady se zúčastňují členové představenstva a dozorčí rady.

2. Valná hromada se uskutečňuje jako řádná valná hromada, mimořádná nebo náhradní.

3. Řádná valná hromada se koná 1x ročně nejpozději do konce šestého měsíce po uplynutí účetního období a na jejím pořadu jednání je zejména schválení řádné účetní závěrky a způsobu rozdělení zisku nebo úhrady ztráty.

4. Valnou hromadu svolává představenstvo, v případech stanovených zákonem jeho člen, nebo dozorčí rada.

5. Svolávající je povinen uveřejnit (zveřejnit) oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku a dále uveřejnit v celostátně distribuovaném deníku VALNEHROMADY.CZ, který byl dne 4.1.2001 zapsán do evidence periodického tisku Ministerstva kultury České republiky a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 11035 podle § 7 zák. č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon v platném znění). Přestane-li tento deník vycházet,jsou náhradním celostátně distribuovaným deníkem Lidové noviny. Lhůty ke svolání činí:

a) min. 15 dní před konáním náhradní valné hromady,

b) min. 15 dní před konáním mimořádné valné hromady svolané na žádost akcionáře vlastnícího akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 5% základního kapitálu společnosti,

c) min. 30 dní před konáním valné hromady, neuvedené v bodě a) a b).

6. Oznámení o konání valné hromady musí obsahovat náležitosti uvedené zejména v § 184 odst. 5, resp. § 202 nebo § 212 obchodního zákoníku.

7. Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání výše uvedeným způsobem, jinak je společnost povinna nahradit akcionářům náklady se zrušením valné hromady související.

8. Při určení nového data konání valné hromady musí být dodrženy lhůty dle bodu 5. tohoto článku.

9. Akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 5% základního kapitálu společnosti, mohou požádat představenstvo:

• o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí,
• o odvolání či změně data konání mimořádné valné hromady svolané na jejich žádost.

10. Představenstvo, příp. jeho člen, je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu dle předchozího bodu tak, aby se konala do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání.

11. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti.

12. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jejíž součástí jsou plné moci zástupců akcionářů. Osoby jednající jménem akcionáře - právnické osoby, jsou povinny předložit výpis z obchodního rejstříku ne starší tří měsíců, příp. jiný listinný doklad osvědčující oprávnění jednat jménem akcionáře. Plná moc k zastupování platí jen pro jednu valnou hromadu, včetně jejího opakovaného svolání z důvodu její neusnášeníschopnosti. Plná moc musí být odevzdána při prezenci do zahájení valné hromady.

13. V případě, že není valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo do 15 dnů novým oznámením náhradní valnou hromadu tak, aby se konala do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.

14. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení bodu 11. tohoto článku.

§ 16 Jednací řád valné hromady

1. Do doby zvolení orgánů valné hromady řídí valnou hromadu pověřený člen představenstva nebo dozorčí rady, svolává-li valnou hromadu dozorčí rada. Valná hromada volí nejprve dvě osoby pověřené sčítáním hlasů, hlasy pro ně sčítá pověřený člen představenstva (dozorčí rady). Poté je volen předseda valné hromady, hlasy pro něj sčítají již zvolené osoby, pověřené sčítáním hlasů. Od okamžiku volby předsedy valné hromady řídí jednání tento zvolený předseda, přičemž prvními dvěma návrhy, které přednese, je volba zapisovatele a dvou ověřovatelů zápisu.

2. Jednání valné hromady se řídí pořadem jednání uvedeným v oznámení o konání valné hromady.

3. O záležitostech, které nebyly uvedeny ve zveřejněném pořadu jednání, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.

4. O procedurálních otázkách při jednání valné hromady, pokud nejsou přímo určeny jednacím řádem, rozhoduje předseda valné hromady.

5. Jednání valné hromady je vedeno v českém jazyce, připouští se účast simultánních tlumočníků.

§ 17 Hlasování

1. K hlasování a přijímání rozhodnutí jsou oprávněni pouze majitelé akcií nebo zatímních listů, s kterými je spojeno hlasovací právo.

2. Akcionář nemůže vykonat hlasovací právo:

a) pokud je v prodlení se splácením emisního kursu.

b) pokud valná hromada rozhoduje o:

• jeho nepeněžitém vkladu,
• tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má býtposkytnuta výhoda nebo jim má být prominuto splnění povinnosti a nebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce.

c) v jiných zákonem stanovených případech.

3. Hlasovací práva náležející akcii se řídí jmenovitou hodnotou akcie. Každá akcie o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč poskytuje majiteli při zasedání valné hromady jeden hlas.

4. Akcionář může vykonat své hlasovací právo i prostřednictvím zástupce na základě písemné plné moci. Zástupcem nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady společnosti; to se netýká statutárních orgánů akcionáře či jejich členů.

5. V průběhu jednání valné hromady se hlasuje zdvižením ruky.

6. Hlasuje se v pořadí pro, proti a zdržel se, vždy k jednotlivým bodům pořadu jednání samostatně.

7. Hlasování lístky se uskuteční na žádost akcionáře, souhlasí-li valná hromada prostou většinou přítomných hlasů akcionářů. Ani hlasování lístky však není tajné.

8. Valná hromada hlasuje nejprve o návrhu představenstva, příp. svolavatele valné hromady. V případě jeho neschválení je postupně hlasováno o protinávrzích v pořadí tak, jak byly vzneseny. Hlasování je ukončeno v okamžiku schválení návrhu představenstva, příp. svolavatele, nebo kteréhokoliv z protinávrhů.

9. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud obchodní zákoník nebo zvláštní zákon nevyžadují kvalifikovanou většinu hlasů. V těchto stanovách se žádná zvláštní úprava kvalifikované většiny nepřijímá, v plném rozsahu platí obch. zákoník nebo zákon č. 125/2008 Sb.

10. O průběhu valné hromady se pořizuje zápis, který musí splňovat náležitosti stanovené obchodním zákoníkem a být podepsán zapisovatelem, předsedou valné hromady a dvěma ověřovateli. Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 30 dnů od jejího ukončení.

§ 18 Výkon práv valné hromady jedním akcionářem

Má-li společnost pouze jednoho akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář.

§ 19 Představenstvo

1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem.

2. Představenstvo je pětičlenné. Má-li společnost jediného akcionáře, je představenstvo pouze jednočlenné, pokud jediný akcionář nestanoví jinak. Funkční období jednotlivých členů představenstva je pětileté. Členy představenstva volí valná hromada.

4. Každý člen představenstva může být volen opakovaně. Valná hromada ho zároveň může kdykoliv odvolat. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce člena představenstva se oznamuje představenstvu společnosti. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo. Představenstvo je povinno odstoupení projednat na svém zasedání do tří měsíců poté, co se o odstoupení z funkce dozvědělo. Jestliže je odstoupení oznámeno na zasedání představenstva nebo valné hromady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li představenstvo na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce.

5. Pro první funkční období zvolili členy představenstva zakladatelé.

6. Představenstvo je oprávněno, klesne-li počet jeho členů volených valnou hromadou, nikoli však pod jejich polovinu, jmenovat náhradní členy představenstva do příštího zasedání valné hromady. Konáním nejbližšího zasedání valné hromady společnosti končí funkční období náhradního člena představenstva.

7. Členové představenstva volí ze svého středu předsedu.

8. Rozsah pravomocí představenstva je dán obchodním zákoníkem, v platném znění, a těmito stanovami.

§ 20 Práva a povinnosti představenstva

1) Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti s výjimkou těch, které jsou vyhrazeny obchodním zákoníkem nebo stanovami do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.

2) Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Současně s roční účetní závěrkou, nejméně však jednou za účetní období, předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti, sociálním přínosu podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku. Tato zpráva musí být součástí výroční zprávy.

3) Hlavní údaje účetní závěrky zveřejní představenstvo ve lhůtě 30 dnů před konáním valné hromady způsobem shodným dle těchto stanov se způsobem svolání valné hromady s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti.

4) Představenstvu společnosti přísluší zejména:

a) uskutečňovat obchodní vedení a zajišťovat provozní záležitosti společnosti,

b) uplatňovat v podnikatelské činnosti principy sociální ekonomiky a společenské odpovědnosti firem,

c) vykonávat zaměstnavatelská práva,

d) svolávat valnou hromadu,

e) zajistit zpracování a předkládat valné hromadě,

• návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti a návrhy jejich změn,
• návrhy na změnu stanov,
• návrhy na zvýšení nebo snížení základního kapitálu, jakož i vydávání dluhopisů,
• roční účetní závěrku,
• návrh na rozdělení zisku včetně stanovení výše a způsobu vyplácení dividend a tantiém,
• roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku, a to jednou ročně pro řádnou valnou hromadu dle § 15 odst. 3) těchto stanov,
• návrhy na způsob krytí ztrát společnosti vzniklých v uplynulém obchodním roce, jakož i návrhy na dodatečné schválení použití rezervního fondu,
• návrh na zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami,
• návrh na zrušení společnosti,

f) vykonávat usnesení valné hromady,

g) rozhodovat v případě potřeby o použití rezervního fondu,

h) zajišťovat řádné vedení předepsané evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů společnosti,

5) Představenstvo nesmí bez souhlasu dozorčí rady:

a) kupovat a prodávat nemovitý majetek v ceně dle znaleckého posudku vyšší než 10.000,- Kč (slovy: deset tisíc korun českých),

b) projednávat a schvalovat organizační řád společnosti, dislokaci společnosti, jmenování a odvolání ředitele, udělení prokury, zakládání organizačních složek,

c) uzavírat smlouvy o nájmu nemovitého majetku na dobu delší šesti měsíců nebo s výpovědní lhůtou delší tří měsíců,

d) provést vklad nemovitého majetku do společnosti, která není ve stoprocentním vlastnictví obchodní společnosti ONZA a.s.,

e) zatěžovat nemovitý majetek právy třetích osob,

f) kupovat a prodávat movitý majetek s cenou dle znaleckého posudku vyšší než 10.000,- Kč (slovy: deset tisíc korun českých),

g) postoupit pohledávku s nominální hodnotou vyšší než 1.000,- Kč (slovy: Jeden tisíc korun českých),

h) zakládat nové společnosti a nabývat majetkové podíly v jiných společnostech, a to ani jako tichý společník,

i) zcizovat majetkové podíly ani jejich části,

j) uzavírat úvěrové smlouvy.

6) Ustanovení odstavce 5) není účinné vůči třetím osobám.

§ 21 Povinnosti a práva členů představenstva

1. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

2. Členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost, nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

3. Jestliže vyžadují stanovy nebo zákon k určitým jednáním představenstva předchozí souhlas dozorčí rady a dozorčí rada souhlas k takovému jednání nedá nebo využije-li dozorčí rada svého práva zakázat představenstvu určité jednání jménem společnosti, neodpovídají členové představenstva společnosti za škodu, která jí z důvodu splnění takového rozhodnutí dozorčí rady vznikne. Za škodu takto vzniklou odpovídají společně a nerozdílně ti členové dozorčí rady, kteří hlasovali pro přijetí tohoto rozhodnutí, pokud nejednali s péčí řádného hospodáře.

§ 22 Zasedání představenstva

1. Zasedání představenstva svolává předseda představenstva. Zasedání představenstva řídí předseda představenstva. V případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání nejstarší přítomný člen představenstva.

2. Zasedání se pravidelně konají v sídle společnosti, výjimečně i jinde. Zasedání se svolává podle potřeby společnosti, nebo na žádost kteréhokoliv člena představenstva, vždy však alespoň 4x ročně.

3. Zasedání se svolává písemně a pozvání musí obsahovat místo a termín konání a jeho program, musí být doručena osobně, doporučeně držitelem poštovní licence nebo faxem, nejméně pět dní před zasedáním.

4. Představenstvo je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů představenstva.

5. V mimořádných případech může být zasedání svoláno i jinak než písemně, pak musí být přítomni všichni tři členové představenstva.

6. K přijetí usnesení představenstva je v každém případě třeba souhlasu většiny všech členů představenstva.

7. O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedou a zapisovatelem. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva, nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.

8. Připouští se písemné hlasování členů představenstva a hlasování členů představenstva pomocí prostředků sdělovací techniky. Souhlasí-li s tím všichni členové představenstva může takto hlasovat celé představenstvo nebo jen ti jeho členové, kteří nejsou na zasedání představenstva přítomni. Hlasující se pak považují za přítomné. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušející všem členům představenstva. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápise nejbližšího zasedání představenstva, včetně podkladů zachycující průběh hlasování. Souhlas s hlasováním mimo zasedání lze písemně udělit pro celé funkční období s tím, že je možné jej kdykoli odvolat. V konkrétních případech pak postačí, že je souhlas udělen ústně. Návrh na přijetí usnesení mimo zasedání předkládá předseda představenstva s tím, že určí lhůtu pro hlasování a způsob hlasování. O hlasování mimo zasedání pak předkladatel návrhu pořídí záznam a o jeho výsledku vyrozumí ostatní členy představenstva.

§ 23 Dozorčí rada

1. Dozorčí rada společnosti je tříčlenná. První funkční období členů dozorčí rady je jeden rok od vzniku společnosti. Funkční období dalších členů dozorčí rady je pětileté.

2. První členy dozorčí rady zvolili zakladatelé. Další členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Ust. § 200 odst. 1 věta druhá a třetí a odst. 5, 6 a 7 obch. zák. tím není dotčeno.

3. Každý člen dozorčí rady může být volen opakovaně. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce člena dozorčí rady se oznamuje dozorčí radě společnosti. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada společnosti. Dozorčí rada je povinna odstoupení projednat na svém zasedání do tří měsíců poté, co se o odstoupení z funkce dozvěděla. Jestliže je odstoupení oznámeno na zasedání dozorčí rady nebo valné hromady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce.4. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.

5. Dozorčí rada je oprávněna, klesne-li počet jejích členů volených valnou hromadou, nikoli však pod jejich polovinu, jmenovat náhradní členy dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady. Konáním nejbližšího zasedání valné hromady společnosti končí funkční období náhradního člena dozorčí rady.

6. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu.

7. Dozorčí rada je oprávněna ověřovat postup ve věcech společnosti, kdykoli nahlížet do účetních dokladů a spisů společnosti a zjišťovat stav společnosti.

8. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva, uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti a soulad podnikatelské činnosti se sociálními aspekty podnikání uvedených ve stanovách.

9. Dozorčí radě přísluší zejména:

a) kontrolovat dodržování obecně závazných právních předpisů,

b) přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně i mezitímní, účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty,

c) předkládat svá vyjádření valné hromady,

d) svolávat valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti a na valné hromadě navrhovat potřebná opatření. Pro způsob svolávání valné hromady platí přiměřeně ust. § 184 - 190 ObchZ,

e) přezkoumávat zjednodušené čtvrtletní bilance,

f) nahlížet do evidence, účetnictví a ostatních dokladů společnosti. 

10. Dozorčí rada se při své činnosti řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou.

11. Zasedání dozorčí rady svolává předseda. Zasedání se svolává písemně a pozvání musí obsahovat místo a termín konání a její program, musí být doručena osobně, doporučeně držitelem poštovní licence nebo faxem, nejméně pět dní před zasedáním.

12. Zasedání se pravidelně konají v sídle společnosti, výjimečně i jinde. Zasedání se svolává podle potřeby společnosti, nebo na žádost kteréhokoliv člena dozorčí rady, vždy však alespoň 2x ročně.

13. Dozorčí rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejich členů.

14. K platnosti usnesení dozorčí rady je zapotřebí prosté většiny všech hlasů členů.

15. O zasedáních dozorčí rady se sepisuje zápis, který podepisuje předseda a zapisovatel. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají, a vždy se uvede odchylný názor člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci.

16. Připouští se písemné hlasování členů dozorčí rady a hlasování členů dozorčí rady pomocí prostředků sdělovací techniky. Souhlasí-li s tím všichni členové dozorčí rady může takto hlasovat celá dozorčí rada nebo jen ti její členové, kteří nejsou na zasedání dozorčí rady přítomni. Hlasující se pak považují za přítomné. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušející všem členům dozorčí rady. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápise nejbližšího zasedání dozorčí rady, včetně podkladů zachycující průběh hlasování. Souhlas s hlasováním mimo zasedání lze písemně udělit pro celé funkční období s tím, že je možné jej kdykoli odvolat. V konkrétních případech pak postačí, že je souhlas udělen ústně. Návrh na přijetí usnesení mimo zasedání předkládá předseda dozorčí rady s tím, že určí lhůtu pro hlasování a způsob hlasování. O hlasování mimo zasedání pak předkladatel návrhu pořídí záznam a o jeho výsledku vyrozumí ostatní členy dozorčí rady.

17. Pro povinnosti člena dozorčí rady platí obdobně článek 20 těchto stanov.

§ 24 Výbor pro audit a další orgány

1. Bude-li podle zákona o auditorech zapotřebí jmenovat výbor pro audit, rozhodne o jeho jmenování valná hromada.

2. Výbor pro audit je tříčlenný a funkční období jeho členů činí 1 rok. Každý člen výboru pro audit může být volen opakovaně. Člen výboru pro audit může ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce člena výboru pro audit se oznamuje dozorčí radě společnosti. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada společnosti. Dozorčí rada je povinna odstoupení projednat na svém zasedání do tří měsíců poté, co se o odstoupení z funkce dozvěděla. Jestliže je odstoupení oznámeno na zasedání dozorčí rady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce.

3. Jinak platí pro výbor pro audit obdobně ust. § 23 odst. 4, 6, 9, 10, 11, 12, 14 a 15 těchto stanov a přiměřeně odst. 13 těchto stanov a zákon č. 93/2009 Sb. o auditorech, zejména jeho ust. § 44.

4. Valná hromada je oprávněna rozhodnout o zřízení dalších orgánů nebo o udělení prokury.

§ 25 Ředitel společnosti

1. Společnost zřizuje za účelem řízení běžných činností společnosti funkci ředitele. Společnost má jednoho ředitele.

2. Ředitele jmenuje a odvolává představenstvo, které jej v souvislosti se jmenováním vybaví příslušnými plnými mocemi udělenými společností.

3. Řediteli přísluší zejména:

a) vykonávat usnesení orgánů společnosti a pokyny představenstva,

b) vykonávat působnost, kterou na něj přeneslo představenstvo,

c) předkládat návrhy představenstvu,

d) zabezpečovat operativní obchodní a provozní vedení společnosti,

e) zajiš ́tovat implementaci sociálních aspektů podnikání do činnosti společnosti,

f) zajišťovat řádné vedení předepsané evidence, účetnictví, obchodních knih a dalších dokladů společnosti,

g) rozhodovat o zaměstnaneckých záležitostech společnosti,

4. Ředitel odpovídá za svou činnost představenstvu a je vůči společnosti v pracovním poměru.

VI. Úkony společnosti

§ 26 Jednání a podepisování jménem společnosti

1. Jménem společnosti jedná vůči třetím osobám, před soudy a před jinými orgány v celém rozsahu představenstvo, a to alespoň předseda představenstva samostatně nebo alespoň dva členové představenstva společně.

2. Podepisování jménem společnosti se děje v souladu s organizačním a podpisovým řádem společnosti tak, že k napsané nebo vytištěné firmě společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis s uvedením jména a funkce samostatně předseda představenstva nebo ostatní dva členové představenstva společně.

3. Ustanovení tohoto § 25 odst. 1,2 neplatí v případě, že představenstvo společnosti má jediného člena. Pak tento člen jedná jménem společnosti samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že jediný člen představenstva připojí svůj podpis k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti.

VII. Hospodaření společnosti

§ 27 Účetní období

1. Účetní období je totožné s kalendářním rokem počínajícím 1. 1. a končícím 31. 12., první účetní období počíná založením společnosti a končí 31.12.2010.

§ 28 Odpovědnost majetková, úhrada ztráty

1. Akciová společnost odpovídá za své závazky celým majetkem.

2. Akcionáři neručí za závazky společnosti a společnost neručí za závazky akcionářů, pokud by výslovně takovou záruku nepřevzala.

3. Ohledně ztráty může valná hromada rozhodnout o:

• jejím uhrazení z rezervního fondu;
• jejím uhrazení z jiných fondů, které nejsou účelově vázány;
• jejím uhrazení z účetního zisku nebo nerozděleného zisku minulých let;
• převedením na účet neuhrazené ztráty minulých let;
• jejím uhrazení snížením základního kapitálu;
• jejím uhrazením jiným způsobem v souladu s platnými právními předpisy.

§ 29 Rozdělení zisku

1. O rozdělení zisku společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

2. 80% zisku společnosti dosaženého v obchodním roce se po odečtení částek připadajících na daně, na příděly rezervnímu fondu bude použito k rozvoji společnosti a k posílení sociálních aspektů podnikání. Valná hromada může rozhodnout, že část zisku se použije na zvýšení základního kapitálu společnosti.

3. Společnost není oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo by v důsledku rozdělení zisku byl nižší než základní kapitál společnosti, zvýšení o:

a) upsanou jmenovitou hodnotu akcií, pokud byly upsány akcie společnosti na zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku

b) tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a stanov nesmí společnost použít k plnění akcionářům.

4. Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce snížený o povinný příděl do rezervního fondu podle ust. § 217 odst. 2 ObchZ a o neuhrazené ztráty minulých let a zvýšení o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení.

5. Dividenda a tantiéma je splatná do dvou měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku.

§ 30 Rezervní fond

1. Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši 20% z čistého zisku, nestanoví-li valná hromada vyšší podíl, avšak ne více než 10% základního kapitálu. Výše rezervního fondu činí 20% základního kapitálu společnosti.

2. Společnost naplňuje každoročně rezervní fond přídělem ve výši minimálně 5% ze zisku po odvodech a daních do státního rozpočtu až do dosažení výše rezervního fondu dle předchozího odstavce.

3. Povinný minimální zůstatek rezervního fondu ve výši 20% může být použit pouze ke krytí ztráty společnosti a při nedostatku vytvořeného zisku pro splnění odvodů a daní do státního rozpočtu.

4. O použití rezervního fondu rozhoduje valná hromada, neurčí-li zákon jinak.

VIII. Zvýšení a snížení základního kapitálu

§ 31 Zvýšení základního kapitálu

1. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady zvýšit základní kapitál za podmínek a způsobem stanoveným v § 202 a následujících obchodního zákoníku jen, je-li akcionáři zcela splacen souhrn jmenovitých hodnot dříve vydaných akcií. Toto omezení se netýká zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady.

2. Zvýšit základní kapitál společnosti lze upsáním nových akcií nebo z vlastních zdrojů.

3. Akcionáři společnosti mají přednostní právo na upsání nových akcií v rozsahu jejich podílu na základním kapitálu společnosti. Rozhodnout o omezení či vyloučení přednostního práva je oprávněna pouze valná hromada.

4. Pokud se valná hromada usnesla na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, je povinna současně rozhodnout o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná práva z vyměnitelných dluhopisů nebo přednostní práva z prioritních dluhopisů - podmíněné zvýšení základního kapitálu.

§ 32 Snížení základního kapitálu

1. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady snížit svůj základní kapitál za podmínek a způsobem stanoveným v § 211 a následujících obchodního zákoníku.

2. Snižovat základní kapitál může společnost pouze postupem dle § 213a obchodního zákoníku, tj. snížením jmenovité hodnoty akcií společnosti nebo postupem dle § 213d obchodního zákoníku, tj. upuštěním od vydání akcií. Snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování se nepřipouští.

3. Při rozhodování o rozsahu snížení základního kapitálu bude zohledněna zvolená forma tak, aby došlo k zatížení všech akcionářů v rozsahu odpovídajícím podílu na akciovém kapitálu a částka představující snížení, aby zatížila rovnoměrně všechny emitované akcie, pokud se nejedná o snížení základního kapitálu dle § 213d obchodního zákoníku - upuštěním od vydání akcií.

4. Základní kapitál nelze snížit pod jeho zákonnou výši. Snížením základního kapitálu se nesmí zhoršit dobytnost pohledávek věřitelů.

IX. Zrušení a likvidace společnosti

§ 33 Zrušení a zánik společnosti

1. O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada.

2. Pro zrušení a zánik společnost platí ust. §§ 68 až 75b obchodního zákoníku, není-li dále stanoveno jinak.

3. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

§ 34 Likvidace společnosti

1. Při likvidaci bude postupováno dle §§ 219 až 220 a §§70 až 75b obchodního zákoníku.

2. Funkci likvidátora plní fyzická osoba, kterou na návrh představenstva jmenuje valná hromada. Likvidátor jmenovaný valnou hromadou může být valnou hromadou odvolán a nahrazen jiným likvidátorem.

3. Akcionáři mající akcie představující alespoň 5% základního kapitálu mohou s uvedením důvodů požádat soud, aby určil jinou osobu jako likvidátora.

X. Změna stanov

§ 35 Postup při změně a doplnění stanov

1. O změně stanov rozhoduje valná hromada. Je-li na programu valné hromady změna stanov, musí oznámení o konání valné hromady kromě obecných náležitostí obsahovat též náležitosti uvedené v ust. § 184 odst. 8 obchodního zákoníku.

2. O změně stanov rozhoduje valná hromada kvalifikovanou většinou, obsaženou v ust. § 186 odst. 2 obchodního zákoníku.

3. Ke změně stanov může dojít též na základě jiných skutečností než rozhodnutí valné hromady, zejména se jedná o rozhodnutí valné hromady o zvýšení či snížení základního kapitálu.

4. Jestliže dojde ke změně obsahu stanov na základě jakékoli právní skutečnosti, je představenstvo společnosti povinno vyhotovit bez zbytečného odkladu poté, co se kterýkoli člen představenstva o takovéto změně dozví, úplné znění stanov a založit je do Sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu.

5. Změna stanov nabývá účinnosti dnem rozhodnutí valné hromady, není-li v rozhodnutí stanoven pozdější okamžik nabytí účinnosti, s výjimkou rozhodnutí o zvýšení či snížení základního kapitálu, štěpení či spojení akcií, změně formy nebo druhu akcií, či omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo její změně, které nabývají účinnosti dnem právní moci usnesení rejstříkového soudu o zápisu těchto změn.

XI. Závěrečná ustanovení

§ 36

1. Společnost je českou právnickou osobou založenou podle obchodního zákoníku. Znění těchto stanov vychází z obchodního zákoníku, zák. č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev a zák. 93/2009 Sb. o auditorech, fundamentem fungování společnosti jsou zásady formulované v citovaných zákonech do znění stanov expressis verbis nepřejaté.

2. Stanovy nabývají platnosti od jejich přijetí zakladateli společnosti jako součást zakladatelské smlouvy

3. Účinnosti nabývají stanovy po právní moci usnesení rejstříkového soudu o zapsání změn společnosti do obchodního rejstříku.